Co jsou sociální média?
Sociální media jsou pro dnešní teenagery přirozeným prostředím. Jsou moderními technologiemi obklopeni a adaptují se na ně již od útlého dětství. Být on-line se pro ně stává samozřejmostí, se sociálními médii tráví mnoho času a považují je za důležitý komunikační kanál a část z nich je také používá jako nástroj tvůrčí realizace. Dle výzkumu Pew research institute (Lenhart et al. 2007: 2) používá 59%1 amerických teenagerů Internet k tvorbě vlastního obsahu – sdílí a tvoří fotografie, videa, blogy, webové stránky apod. Rostoucí integrace sociálních médií do každodenního života tak nastoluje otázku, jak lze jejich potenciál využít ve výuce a učení. Tento web si vytkl za úkol nalézt na tuto otázku alespoň dílčí odpověď a poskytnout vhled do způsobu, jakým sociální média ovlivňují učení a také praktické příklady, jak lze sociální média využít ve výuce.
Vymezení pojmu sociální média
Nejprve se pokusíme blíže definovat, co vlastně sociální média jsou. Ucelenou definici, vystihující změny v oblasti lidské komunikace a tvorby spojené se sociálními médii, přináší Dave Evans (2008: 33)
„Sociální média jsou demokratizací informací, transformují lidi z čtenářů obsahu v jeho tvůrce a šiřitele. Jde o změnu od mechanismu vysílání k modelu many-to-many, zakotveném v konverzaci mezi autory, lidmi a spolupracovníky. Sociální média využívají „moudrosti davu“ k propojení informací kolaborativním způsobem.“
Komunikační model many-to-many je koncept zavedený teoretikem nových médií Vinem Crosbiem (2006). Jeho klíčovými charakteristikami jsou:
1) Možnost simultánně sdělit individualizovanou informaci potenciálně neomezenému množství lidí
2) Každý ze zúčastněných – ať již tvůrce sdělení, jeho šiřitel nebo konzument – má možnost zasahovat do obsahu sdělení a podílet se na něm.
Mechanismus vysílání by pak odpovídal komunikačnímu modelu one-to-many, který je typický pro masová média – vyznačuje se jednosměrným tokem komunikace a šířením identického sdělení, nad kterým má absolutní kontrolu jeho tvůrce (Crosbie 2006).
Základní typologie sociálních médií
Pojem sociální média tedy odkazuje k širokému spektru komunikačních a tvůrčích technologií, jejich přehlednou typologii vytvořili Haenlein a Kaplan (2010: 62 - 64).2
- Kolaborativní projekty – umožňují simultánní spolupráci mnoha uživatelů, jsou většinou otevřené. Dají se dále členit na wiki (webové stránky založené na volném vkládání, editaci a mazání obsahu) a social bookmarking (aplikace umožňující kolektivní sběr, třídění a hodnocení online obsahů). Známým příkladem wiki projektu je Wikipedie, otevřená on-line encyklopedie.
- Blogy – speciální typ webů, které slouží k publikování obsahu. Původní blogy byly převážně textové, v současnosti jsou stále častější foto a videoblogy. Existuje mnoho druhů blogů – od osobně laděných „deníčku“ až po specializované blogy, které mohou být zdrojem expertních informací.
- Obsahové komunity – jejich cílem je sdílení mediálních obsahů různého typu – textu, videa, fotografií, powerpointových prezentací apod. – příkladem mohou být služby jako YouTube, Flickr nebo Slideshare, nebo u nás rajče.idnes.cz.
- On-line sociální sítě – umožňují uživateli vytvořit si osobní profil a skrze něj se spojit s dalšími členy sítě a vzájemně komunikovat. V současné době je velmi populární on-line sociální sítí Facebook, který čítá přes 3 miliony českých uživatelů (Zandl 2011).
- Virtuální herní světy – virtuální trojrozměrná prostředí, do kterých uživatel vstupuje prostřednictvím personalizovaného avatara. Jeho činnost a interakce s ostatními hráči je omezena souborem pravidel. Do této kategorie patří mimo jiné hromadné on-line hry na hrdiny, známé pod zkratkou MMORPG, např. oblíbený World of Warcraft.
-
Virtuální sociální světy – fungují podobně jako herní světy, pravidla pro chování a interakci jsou ale volnější, dovolují rozličné způsoby sebe-prezentace, často velmi podobné chování v „reálném“ fyzickém světě. Příkladem může být virtuální svět Second Life, který k výukovým účelům využívá např. KISK MUNI.3
Do tohoto výčtu kategorií bychom mohli dále přidat další z populárních fenoménů dnešní doby – tzv. mikroblogy. Asi nejznámější mikroblogovací službou je Twitter, určený pro publikaci krátkých zpráv omezených 140 znaky. Twitter umožňuje odebírat příspěvky sdílené jinými uživateli a vytvořit si personalizovaný proud zpráv.
V rámci tohoto webu se chceme věnovat zejména on-line sociálním sítí (s důrazem na stále populárnější Facebook) a blogům a možnostem jejich praktického využití.
Zdroje
CROSBIE, Vin. Digital Deliverance LLC [online]. 2006 [cit. 2011-04-09]. What is ‘New Media’? (1998 & 2006). Dostupné z WWW: https://www.digitaldeliverance.com/signature-writings/what-is-new-media/
EVANS, Dave. Social media marketing: an hour a day. [s.l.] : Wiley Publishing, 2008. 432 s.
HAENLEIN, Michael; KAPLAN, Andreas. Users of the world, unite! The challenges and opportunities of Social Media. Bussines Horizons [online]. 2010, 53, [cit. 2011-04-09]. Dostupné z WWW: ://openmediart.com/log/pics/sdarticle.pdf
Inflow.cz [online]. 2007 [cit. 2011-04-09]. Viakisk. Dostupné z WWW: https://www.inflow.cz/viakisk
LENHART, Amanda. Pew Internet & American Life Project [online]. 2009 [cit. 2011-03-04]. Adults and Social Network Websites. Dostupné z WWW: https://www.pewinternet.org/Reports/2009/Adults-and-Social-Network-Websites.aspx
ZANDL, Patrik. Lupa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Statistiky Facebooku potvrzují 3 miliony českých uživatelů, byly ale opožděny. Dostupné z WWW: https://www.lupa.cz/zpravicky/statistiky-facebooku-potvrzuji-3-miliony-ceskych-uzivatelu-byly-ale-opozdeny
1) Pozn. autorky:Překlad Evansovy definice sociálních médií a Haenleinovy a Kaplanovy typologie přebírám ze své souběžně vznikající diplomové práce, jejich podoba byla upravena pro potřeby tohoto projektu.
2) Dle statistik provozovatelů Facebooku.
3) KISK (Katedra informačních studií a knihovnictví) má v prostředí Second Life virtuální kampus, více o projektu na https://www.inflow.cz/viakisk